Letošní letní pobyty se zprvu zdály být ohrožené kvůli koronaviru. Nakonec vše ale dobře dopadlo a léto proběhlo úplně bez problémů, nikdo se nám nenakazil a ani nepřivezl nákazu s sebou, takže jsme naprosto krásně propluli celými dvěma měsíci. Počasí letos přálo, léto jak má být, s přeháňkami a bouřkami, několika málo dny, kdy pršelo hodně, ale dalo se přežít, několika tropickými dny, ale převážně tak akorát na ježdění. Všechny turnusy proběhly bez vážnějšího úrazu, pár pádů jsme měli, ale i ty ošklivě vypadající dopadly dobře, pouze s odřeninami nebo naražením. Zažili jsme legraci, někdy trochu nervy, pár dobrodružných chvil, ale i pohodu a musím říct, že sounáležitost některých turnusů mě mile překvapila, chuť k práci občas někomu chybí, ale i tahle stránka věci mi letos přišla docela zvládnutá. Všechny jste se moc snažily a některé z Vás během týdne udělaly na sobě velký kus práce a došly k pokroku, který mě až překvapil.
Jako vždy musím poděkovat nejprve našim koním, kteří to vše zvládli a myslím, že jim patří opravdu velký dík za jejich trpělivost a snahu nám ve všem vyhovět, svým pomocníkům, nejpředněji Nikče Mokrycki, která to se mnou opravdu táhla téměř nonstop, Vendy Kavkové, která i když má doma malého Tobíka, docházela také skoro denně trénovat nebo odjet vyjížďku a pomoct ráno s místováním výběhů, Verče Slunéčkové, která také celé léto dělila mezi placenou brigádu a pomoc tady v Konírně a bohužel přišla kvůli zdravotním potížím o "svůj" turnus, přesto potom zase nastoupila na pomoc... Šárce Mokrycki, která odjezdila hodně vyjížděk a pomáhala nám s plavením, nebo dopravou krmení apod, nesmím zapomenout ani na holky obě Petráňkovy, Verču a Kačenku, které jak mohly, tak také přišly a v neposlední řadě na Kájinu z Teplic, která tu s námi zůstala jeden týden navíc, aby pomohla. Letos musím poděkovat i našemu Matějovi, který se významně podílel na pomocných pracích v kuchyni a zásobování, či úklidových pracích...
Všem účastnicím chci poděkovat a především jejich rodičům, že do nás vkládají i opakovaně svoji důvěru. I přesto, že jsme se letos pustili do rekonstrukce stodoly a tudíž tu někdy byly ztížené podmínky, hluk a nepořádek, nikdo se nad tím nepodivoval ani to nijak nekritizoval.
A ještě nemohu jinak a na závěr jedno velké DĚKUJI mému milému muži Martinovi, který jako vždy vládl v kuchyni a přitom strávil neskutečně mnoho hodin právě na střeše stodoly a k tomu ještě dojížděl dělat do lesa, nebo nám pomáhal svážet a skládat balíky na stoh, navalovat je koním, sekat jim k večeři trávu ... zkrátka letos toho na něj bylo naloženo opravdu hodně a on to všechno zvládal. Vím, že vše co se týká koní, dělá opravdu kvůli mně a potažmo kvůli Vám, kteří za našimi koňmi jezdíte a proto mu patří ten největší DÍK ...
A tak, létu zdar a těšíme se už teď na to příští, že se s některými z Vás zase setkáme !
